Uzdravení z migrény

Přikládám svědectví Katky (není to moje žena), se kterou jsme se v létě 2024 na shromáždění sboru OpenChurch v Praze modlili za uzdravení s dlouholetých migrén. Na tomto svědectví můžeme vidět, jak je důležité nejen přijmout vírou uzdravení, ale také ho i držet, když se symptomy po nějaké době vrátí. Je to častá zkušenost lidí, kteří přijmou uzdravení ihned během modliteb, že nepřítel se jim ho po nějakém čase pokusí vzít. Pokud však použijí svou autoritu v Kristu, o uzdravení nepřijdou, a navíc se sami naučí bojovat. Božím záměrem pro jeho děti je, aby nemuseli chodit na výzvy k modlitbám v církvi, ale aby se naučili stát sami ve zdraví, které jim Ježíš vydobyl na kříži.

Katka píše:

V deseti letech jsem při jednom fyzicky náročném výšlapu na Slovensku začala mít velmi těžké migrény. Začínalo to vždycky velkými výpadky zorného pole a mžitkami před očima, pak následovalo brnění jedné poloviny těla a ve vážnějších případech i výpadky řečového centra. Vždy po příznacích následovala šílená bolest hlavy a zvracení. Pokud si zadáte tyto příznaky do Googlu, pravděpodobně na vás mimo jiné vyskočí i diagnóza mrtvice. Jako malá jsem toto mívala třeba až 3x do týdne. Trvalo to celý den, a i po několik dalších dní od odeznění jsem byla prostě mimo. S dospíváním začala četnost migrén ustupovat a staly se spíš pravidelností v souběhu s mým cyklem, ale byly i týdny, kdy se záchvaty dostaly zpět na počet 3.

Na konci listopadu minulého roku (2023) mi Pán učinil tak neodmítnutelnou nabídku, stát se Jeho dcerou, že se mi celý život otočil o 180 stupňů.

Jeden týden července 2024 byl přesně tím týdnem, kdy jsem měla několik záchvatů. Hodně mě to v tu chvíli dostalo, ale v modlitbě jsem Pánu řekla, že k tomu, abych věřila, že je skutečný, jeho uzdravení nepotřebuji. Když mě bude chtít uzdravit, tak mě uzdraví. Takto jsem mu to odevzdala do rukou a už se toho dál nedržela.

Na konci tohoto týdne na shromáždění pastor vyzval ty, kteří potřebují uzdravení, aby přišli dopředu pro modlitbu a vkládání rukou. Zbystřila jsem, ale pohnutku jít dopředu jsem neměla, než přidal slova: „Vím, že je tu někdo s bolestmi hlavy.“

V tu chvíli jsem celým člověkem a celým duchem věděla, že mě Pán chce uzdravit, že je to Jeho vůle. Uzdravení jsem přijala a věděla, že moje společenství s migrénou pominulo. Dokážete si představit, že za ta léta se moje neléčitelná diagnóza stala součástí mojí identity. Teď už je to ale pryč.

Když je někdo uzdravený, často se mu říká, aby šel k doktorovi a uzdravení si nechal potvrdit. Jenže to u migrény není možné. Nikdo pořádně neví, co to je nebo kde se to vzalo.

Asi za další týden jsem šla odpoledne s mamčou a ségrou na kafe oslavit mé narozeniny, a když jsme z kavárny odcházely, začaly mi oční příznaky migrény. Vzepřela jsem se tomu a přikázala migréně, aby odešla, protože jsem byla ve jménu a moci Ježíše uzdravena, a že v mém životě pro ni již není místo. Tak se stal další zázrak a migréna odešla ještě před tím, než měla možnost se úplně rozvinout.

Dalším potvrzením tohoto potvrzení bylo, když jsem tento zázrak ve zprávě psala mamče. Ta mi řekla, že cítila, že mi začíná migréna, ale bála se to vyslovit.

Sláva Pánu! Jsem uzdravena a migréna se již nikdy nevrátí. Ať je tohle svědectví k povzbuzení na duchu nás všech. Pán mi takto ukázal, že dokud si budeme držet určité problémy u sebe, nic neudělá, protože Mu nedáme prostor. On chce, abychom Mu ve všem důvěřovali a s vírou Ho zkoušeli, aby na konci dne mohlo být oslaveno Jeho jméno a to, jak moc je dobrý.