Spravedlivým skrze víru

Aktualizováno: 17. 3.

Potřebujeme žít jako spravedliví lidé, jen tak můžeme milovat druhé a věřit Bohu.

Římanům 1. kapitola:

16 Nestydím se za evangelium – vždyť je to Boží moc ke spasení každého, kdo věří. 17 V něm se totiž zjevuje Boží spravedlnost z víry, která vede víře, jak je psáno: „Spravedlivý pak bude žít z víry.“

Římanům 3. kapitola:

28 Máme tedy za to, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona.

Římanům 5. kapitola:

1 Nyní, když jsme ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána, Ježíše Krista. 2 Skrze něj jsme také vírou získali přístup k této milosti, v níž stojíme a chlubíme se nadějí Boží slávy.

Římanům 10. kapitola:

4 Kristus je totiž završením Zákona, aby byl ospravedlněn každý, kdo věří.

2. Korintským 5. kapitola:

7 Žijeme totiž vírou, a ne viděním.

Celý náš život je založen na spravedlnosti. Buď žijeme a jednáme spravedlivě, a pak se nám v životě daří a zakoušíme pokoj, nebo jednáme nespravedlivě a sklízíme s tím související problémy a těžkosti. Žít plně spravedlivý život ze svých sil však nezvládne nikdo, i kdyby se vydal pro druhé až na smrt. Žádný člověk nezvládne sebevětším úsilím žít dobrý život a ani křesťanství není metoda, jak takového života vlastními silami dosáhnout. Dobrá zpráva je, že Bůh připravil jinou cestu, jak se člověk může stát spravedlivým – a to skrze Ježíše Krista.

Ježíš Kristus ukončil Zákon jako cestu k Bohu a způsob, jak se stát spravedlivým. Vzal na sebe naše hříchy, aby se spravedlivým mohl stát kdokoli, kdo tomu věří a Ježíšovu oběť přijme jako zástupnou pro svůj život. 1. Petrova 2. kapitola 24-25:

Ježíš na svém těle vzal naše hříchy na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. Jeho rány vás uzdravily.

Ježíš vzal na sebe moje i tvoje provinění, abychom se mohli stát spravedlivými. Skrze víru přijímáme odpuštění hříchů, spravedlnost, nový život i uzdravení z duševních a fyzických nemocí. Skrze víru máme přístup k Bohu a ke všemu, co nám nabízí. Vše v našem životě se tak od samého počátku děje vírou a pokračuje skrze víru.

Židům 11. kapitola:

1 Víra znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.

Vírou se spoléháme na to, co říká ve svém slově Bůh, a uvádíme ve skutek do svého života to, co Bůh pro nás připravil a zajistil v duchovní oblasti.

Židům 11. kapitola:

3 Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny věky, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného.

To, co říká Bůh ve svém slově, je skutečná realita, ne to, co si myslíme my, nebo to, jak se cítíme. Co děláme na základě svého rozumu, pocitů a ze svých sil, je klamné a zbytečné. Realita je to, co říká a dělá Bůh. My to přijímáme vírou v jeho slovo a skrze víru jeho konání dáváme prostor.

2. Korintským 4. kapitola:

18 Proto se nedíváme na to, co je vidět, ale na to, co vidět není.

Na svou minulost i současnost se díváme vírou. Bůh vše vyřešil skrze Krista. Nejen naši minulost, ale i budoucnost – Bůh vyřešil také naše budoucí klopýtnutí, problémy a starosti.

Lukášovo evangelium 22. kapitola:

31 Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás tříbil jako pšenici. 32 Prosil jsem ale za tebe, aby tvá víra neselhala.Až se jednou obrátíš, posiluj své bratry. 33 „Pane,“ zvolal Petr, „s tebou jsem připraven jít i do vězení, i na smrt!“ 34 On mu však odpověděl: „Říkám ti, Petře, než ráno zakokrhá kohout, třikrát zapřeš, že mě znáš.“

V příběhu z Lukášova evangelia Ježíš varuje Petra, že ho zapře, ale neříká, že prosí za Petra, aby se tak nestalo. Prosí za Petra, aby neselhala jeho víra. Kdejaký pastor by se, kdyby zjistil, že jeho přítel udělá chybu, modlil, aby se to nestalo. Ale Ježíš, vědom si toho, co Petra čeká, se modlí za to, aby se v té situaci posílila jeho víra. Spravedlivý, i když padne, povstane skrze víru.

Skrze víru v nás vzniká nový život, víra je potrubím, kterým k nám proudí Boží milost, rukou, kterou uchopujeme to, co nám Bůh nabízí, okem, kterým vidíme realitu, jež pro nás Bůh připravil. Spravedlivý žije vírou v to, co říká Bůh, a ne vírou ve své schopnosti, protože skrze víru v Boží slovo se spravedlivým stal.

Modlím se za každého, kdo bude číst tyto řádky, aby svým vnitřním zrakem zahlédl naději, ke které ho Bůh povolal, a zatoužil poznat, jak nesmírně dobrotivý je Bůh ve své moci k nám, kteří mu věří.

Tomáš Růžička