Restart našich vztahů

Letos jsme s Katkou oslavili 30 let od naší svatby. Za tu dobu jsme si prošli různými zápasy, mnohými změnami a kotrmelci. Mohl bych o tom napsat mnoho článků, chtěl bych však s Vámi sdílet to, co si po těchto letech uvědomuji jako nejvíce podstatné.

Zj 2:3-5

Vytrvale jsi snášel těžkosti pro mé jméno a nepodlehl jsi únavě. Mám ale proti tobě, že jsi ztratil svou počáteční lásku. Proto si vzpomeň, odkud jsi odpadl, čiň pokání a dřívější skutky. Nebudeš-li činit pokání, přijdu k tobě a pohnu tvým svícnem z jeho místa."

Možná jste i Vy v manželství mnoho let a také o Vás platí, že jste tedy vytrvali v různých těžkostech spojených s výchovou dětí, řešením existenčních záležitostí, nepodlehli jste únavě a nerozvedli jste se. Je tolik různých věcí, kterými manželé musí spolu projít a které mají možnost sevřít je tak, že jejich vztah nevydrží.

Bohu ale nejde ve vztahu s Ním ani ve vztahu mezi manželi, jen o to, aby dorazili do cíle. 

Vztahy jsou o něčem víc, než o tom, spolu vydržet dokud nás smrt nerozdělí.

Vztahy by se s přibývajícím časem měly prohlubovat a přinášet intimitu, kterou nám na počátku dát nemohly. Ale aby se tak dělo, nestačí pouze vytrvat, musíme si spolu s vytrvalostí chránit počáteční lásku a Bible nás učí jak.

Láska se vždy projevuje skutky. 

Bůh miloval svět, a proto dal svého syna. Láska, stejně jako víra, se musí vyjádřit skrze skutky, jinak to jsou jen slova. Pokud máme víru, pak ve víře jednáme. Pokud máme lásku, pak děláme určité věci vůči tomu, koho milujeme. Víra ani láska nejsou pocit, ale způsob a motiv našeho jednání ve vztahu k Bohu a k druhým lidem. Pokud se tedy podíváme na své skutky, pochopíme, čemu skutečně věříme a jestli milujeme. Naše skutky ukazují na realitu toho, co je skutečně v našem srdci.

Proto Bůh vyzývá sbor v Efezu (Zj 2:3-5), aby se vrátil k první lásce tak, že začne dělat skutky, jako dělal dřív, tedy v době, kdy tuto lásku měl. Podle čeho Bůh poznal, že už tuto lásku nemají? Podle toho, že jim chyběly ty skutky, které dělali na počátku.

Potřebuješ restartovat svůj vztah k Bohu? 

Tak si vzpomeň na to, jak jsi jednal na počátku, když jsi se do něj zamiloval. Jako křesťan jsi četl Bibli a možná jsi si v ní i podtrhával to, co tě oslovilo. Chodil jsi na každé shromáždění, svěřoval jsi Bohu každou svou potřebu a měl jsi tedy i mnoho vyslyšených modliteb. Četl jsi každou křesťanskou knihu, protože jsi chtěl Boha více a více poznat. Bylo to dětsky prosté a jednoduché. Byl jsi zamilovaný a neřešil jsi, co si kdo o tobě myslí. První láska k Bohu se však vytratila právě proto, že jsi postupně přestal dělat tyto prosté a dětské kroky víry a lásky ke svému Pánu. Naplnil jsi svůj čas jinými “důležitějšími“ skutky a stal jsi se zkušeným a “zralým“ křesťanem, který už vše zná. Problém je, že toto není zralost, kterou máme mít. My dorosteme do zralosti pouze skrze poznání lásky (tedy vztahu), která přesahuje lidskou mysl a prostoupí nás vší plností Boží. (Efezským 3:17-19)

Potřebuješ restartovat svůj vztah k partnerovi? 

Tak si vzpomeň na to, jak jsi jednal na počátku, když jsi ho poznal. Určitě jsi chtěl být stále s ním. O čem jsi přemýšlel a co jste spolu dělali? Bylo to často bláznivé, protože Tvá mysl byla plná jen toho, kdy se uvidíte a co budete dělat v parku. Neřešili jste, kolik máte finančních prostředků, chtěli jste být hlavně spolu. Nyní jste už “dozráli“, jste finančně zajištěni, neděláte bláznivé věci a netrávíte spolu moc času, protože je mnoho starostí, které musíte řešit, aby vaše domácnost mohla fungovat.

Právě starosti a vábení tohoto světa zaměřují naši mysl na nás, a tak nejsme schopni lásky k Bohu ani ke svému partnerovi. Starosti jsou to, co odvádí naši pozornost od skutečně podstatných věcí.

Proto si vzpomeň, odkud jsi odpadl, změň své smýšlení (zaměření své mysli) a začni dělat ty skutky, které jsi dělal na počátku. Když v tom vytrváš, uvidíš, že časem se dostaví i ty pocity, které jsi měl na počátku.

Chce to vytrvalost, ale věřím, že píši právě vytrvalým lidem, kteří žijí v manželství mnoho let a chodí s Bohem mnoho let. Vytrvalost tedy máme, jen ji potřebujeme zaměřit na to, co je skutečně podstatné. Zaměřme ji znovu na tu osobu, se kterou jsme ve vztahu, protože právě o tu nám na počátku tohoto vztahu šlo. Nikdo si nebere manželku proto, aby si k ní pořídil hezký dům. Na počátku vztahu chce být jen s ní, a to kdekoli. Postupem času však zaměříme svou mysl na ten dům, který vyžaduje tolik starostí, a zapomene na to, že je v domě i manželka.

Když se rozhodneme znovu přilnout k Bohu a ke svému partnerovi, zaměříme na ně svou mysl a začneme dělat ty skutky, které jsme dělali na počátku vztahu, naše vztahy se promění a stanou se časem hlubokými.

Začíná to změnou zaměření našeho myšlení (pokání). Je-li potřeba odpustit nějaké křivdy, odpusť je, roztrhej všechny dlužní úpisy. Odpusť i sobě a neřeš minulost, co kdo komu udělal a co se mohlo udělat jinak. Bůh neřeší Tvou minulost, On Tě skrze pokání od ní osvobozuje, abys dnes mohl udělat rozhodnutí začít dělat první skutky, které jsi dělal dřív. 

Boží řešení je jednoduché: 

Proto si vzpomeň, odkud jsi odpadl, čiň pokání a dřívější skutky.